Rok 1918 – 1. světová válka, aneb Velká válka, jak se tehdy říkalo a psalo, pokračuje pátým, závěrečným rokem. Všechny bojující státy, vyjma USA, jsou konfliktem těžce postiženy a jejich lidské i materiální zdroje jsou vyčerpány.

Část území Francie, prakticky celá Belgie a mnoho dalších oblastí jsou zničeny. Civilní obyvatelstvo, zejména v Německu a Rakousku-Uhersku odříznutém od zásobování, trpí hladem. Na počátku roku probíhá velká ofenzíva německých vojsk na západní frontě jako pokračování protiútoků zahájených na konci roku. Ofenzíva je zpočátku úspěšná, protože německé velení přesunulo po uzavření separátního míru s ruskými bolševiky na západ jednotky z ruské fronty. Tažení pokračuje až do července, kdy jsou německá vojska až u Chateau Thierry, na dostřel od Paříže. To se však již připravuje velká ofenzíva dohodových vojsk, posílených americkými jednotkami. Začíná v polovině července a trvá, s krátkou přestávkou, až do konečného zhroucení německé obrany a podepsání příměří dne 11.listopadu 1918. Je podpořena dílčími ofenzívami na Balkáně v polovině září a v Itálii v říjnu, které vedou ke zhroucení satelitních států centrálních mocností a k rozpadu vojenských sil Rakousko-Uherska.
Po uzavření definitivního příměří začínají mírová jednání a je uzavřena řada mezinárodních smluv, zejména hlavní smlouva s Německem, Versailleská, které mají přinést Evropě a světu trvalý mír. Smlouvy však přinesou namísto trvalého míru jen zášť a nenávist ze strany těch, kteří se cítí poškozeni, zejména Německa. Napomohly tomu také obrovské a nesplatitelné reparace uložené Německu Versaillskou smlouvou.