Historie Luftwaffe se začala psát v roce 1910 založením jednotek Luftstretikraefte – válečného letectva (leteckých útočných sil) a byla dvakrát přerušena, v letech 1920 až 1935 a v letech 1945 až 1955, kdy Německo nesmělo mít válečné letectvo v důsledku porážky nejprve v První, poté ve Druhé světové válce.
O obnovení německého vojenského letectva a vznik Luftwaffe v roce 1935 se významně zasloužil Hermann Goering, německé letecké eso z „Velké války“ a po Richthoffenovi velitel nejúspěšnější německé letecké jednotky I. světové války, fanatický nacista a druhý muž po Hitlerovi v nacistickém Německu. Tak jak nacisté horečně budovali pozemní ozbrojené síly a válečné námořnictvo, tak stavěli i nové, moderní válečné letectvo, nezatíženi konzervatizmem velitelů vzdušných sil jiných států, kde vývoj letadel pro vojenské letectvo kontinuálně pokračoval od konce První světové války.
Průběh Druhé světové války byl definitivně zvrácen ve prospěch Spojenců. Luftwaffe již nevládla obloze ani na východní frontě, ani v západní a jižní Evropě, i když ještě několikrát nebezpečně „vytáhla drápky“. Ve velmi významné operaci u Kurska již letadla Luftwaffe nedokázala významně ovlivnit boje. Stály proti ní nové, výkonné typy sovětských letadel.

Na západě spojenecké bombardovací svazy ničily německou infrastrukturu a přes občasné úspěšné protiútoky, zejména proti americkým denním náletům, získávaly letecké síly Spojenců jak kvalitativní, tak zejména kvantitativní převahu. Přesto německý průmysl přišel s vysoce sofistikovanými technologiemi, ať to již byly stíhací letouny Me-163 a Me-262 s proudovým pohonem, nebo řízené střely V1 a V2. Jenže konec Třetí říše a hitlerovské Luftwaffe se již nezadržitelně blížil.